Velká medvědice

Velká medvědice patří mezi nejvýraznější a nejznámější souhvězdí na celé obloze. Nejnápadnější částí souhvězdí je asterismus Velký vůz, který představuje pouze zadní část Velké medvědice. Sedm nejjasnějších stálic vytváří na obloze tvar vozu-čtyři tvoří kola a tři jeho oj. Oj Velkého vozu je zároveň ohonem Velké medvědice. Tento typický a snadno rozpoznatelný obrazec je od nás viditelný na noční obloze po celý rok. Ne všechny kultury spatřovaly v tomto obrazci Velkou medvědici či Velký vůz. Angličané v něm spatřovali pluh, pro Francouze byl pánví, pro Araby karavanou velbloudů nebo též rakví, za níž kráčejí tři plačky a Číňané zde viděli dokonce výběrčího daní. Velký vůz představoval pro Římany sedm volů, kteří chodí kolem nebeského pólu. Podobu medvěda zde spatřovali Řekové a národy žijící v Mezopotámii, severní Asii, Peršané a Féničané. Je zajímavé, že medvěda si v této části oblohy představovali i severoameričtí Indiáni. Je pravděpodobné, že toto pojmenování sebou přinesli, když se stěhovali z Asie do Ameriky. Dnešní Američani zde vidí Velkou naběračku ( Big Dipper ).

Velká medvědice ( latinsky Ursa Major, zkratka Uma ) je s rozlohou 1280 stupňů čtverečních třetím největším souhvězdím na obloze. Tři hvězdy jsou jasnější 2. hvězdné velikosti, do 3. hvězdné velikosti obsahuje souhvězdí 7 stálic, do 4. hvězdné velikosti 21 stálic a do 5. hvězdné velikosti asi 40 stálic.

Pojmenování hvězd Velkého vozu má staroarabský původ. Souhvězdí je u nás kromě své nejjižnější části cirkumpolární. Vrcholí o půlnoci v blízkosti zenitu koncem března.Velká medvědice sousedí se souhvězdími Draka, Pastýře, Honících psů, Vlasů Bereniky, Lva, Malého lva, Rysa a Žirafy.

Velká medvědice.

Foto: Autor

Nejjasnější stálicí souhvězdí je Alioth ( Epsilon Velké medvědice ), dosahuje 1,8. magnitudy. Je součástí ocasu Velké medvědice a též součástí rukojeti Velkého vozu. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A0, ve vzdálenosti okolo 83 světelných roků od nás. Odhadujeme, že dosahuje asi 3,7 násobku průměru našeho Slunce, trojnásobku jeho hmotnosti a povrchová teplota činí zhruba 9400 Kelvinů. Skutečnou svítivostí překonává Slunce více než 100 násobně. Alioth vykazuje drobné, očima nepostřehnutelné světelné změny s periodou 5,1 dne. Rozbor spektra naznačuje, že hvězdu obíhá hnědý trpaslík.

Přibližné srovnání velikosti hvězdy Alioth se Sluncem.

Obrázek z programu Celestia.

Druhá nejjasnější hvězda souhvězdí nese jméno Dubhe ( Alfa Velké medvědice ). Je jen o chlup slabší než Alioth. Dosahuje 1,8. magnitudy a jde o žlutooranžového obra spektrálního zařazení K0, ve vzdálenosti okolo 123 světelných roků od Země. Nažloutlého odstínu si můžete poměrně snadno všimnout i při pozorování prostýma očima. Hvězda má zhruba 30 krát větší průměr než naše Slunce a povrchová teplota činí asi 4500 Kelvinů. Jde o vícenásobný hvězdný systém. Kolem společného těžiště obíhá se žlutobílou hvězdou, po značně výstředné dráze v periodě 44,4 roku. Tento průvodce dosahuje při pohledu ze Země 4,8. magnitudy. Jeho průměr je nejspíše jen o málo větší než naší denní hvězdy, povrchová teplota činí asi 7400 Kelvinů. Ve velké vzdálenosti několika tisíc astronomických jednotek najdeme další složku systému - žlutobílou hvězdu patřící do spektrální třídy F. Zajímavé je, že i ona je dvojitá. Má průvodce s oběžnou dobou pouhých 6,4 dne. Dubhe je tedy čtyřnásobným hvězdným systémem. Při pohledu prostýma očima se ovšem jeví pouze jako jeden světelný bod. Ze sedmihvězdí tvořící Velký vůz je Dubhe tou nejvzdálenější hvězdou od nás.

Nažloutlá barva Dubhe je dobře patrná již při pohledu prostýma očima a pěkně kontrastuje s modrobílým odstínem ostatních šesti hvězd Velkého vozu.

Foto: Autor

Benetnash ( Éta Velké medvědice ), též nazývaná Alkaid, dosahuje 1,9. magnitudy. Jde o modrou hvězdu spektrálního zařazení B3, ve vzdálenosti okolo 104 světelných roků od nás. Odhadujeme, že má více než dvojnásobný průměr našeho Slunce. Povrchová teplota činí asi 20 000 Kelvinů.

Mizar ( Dzéta Velké medvědice ) na nás svítí jako hvězda 2,1. magnitudy. Ve skutečnosti jde o vícenásobný hvězdný systém ve vzdálenosti okolo 80 světelných roků. Již prostýma očima můžete v odstupu 11,8 úhlových minut severovýchodně od Mizaru spatřit hvězdičku 4. magnitudy. Tato hvězdička se jmenuje Alkor ( méně známá pod označením 80 Velké medvědice ) a bývala často používána jako test zraku. Pokud máte dobré oči a nepozorujete v místech s přesvětlenou oblohou, uprostřed městských aglomerací, pak tuto hvězdu bez problémů spatříte. Samotný Mizar je čtyřhvězdný systém, v dalekohledech viditelný jako dvojice ( o dalších dvou hvězdách víme z rozboru spektra ) a Alkor je dvojhvězdný systém. Všechny složky Mizaru i samotný Alkor jsou bílé, patří do spektrální třídy A. Kolem Alkoru obíhá červená trpasličí hvězda. Přes značnou vzdálenost k sobě Mizar s Alkorem nejspíše fyzicky patří a celkově tvoří šestinásobný hvězdný systém. Jde o jeden z mála vícenásobných hvězdných systémů, který můžeme alespoň částečně rozlišit na obloze i prostýma očima bez dalekohledu.

Mizar a Alkor. Šestinásobný hvězdný systém, který je prostýma očima viditelný pouze jako dvojice hvězd.

Foto: Autor

Merak ( Beta Velké medvědice ) dosahuje 2,3. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A1, ve vzdálenosti okolo 80 světelných roků od nás. Má zhruba trojnásobně větší průměr než naše Slunce a asi 2,5 až trojnásobek jeho hmotnosti. Povrchová teplota se pohybuje okolo 9400 Kelvinů. Z přebytku infračerveného záření vyplývá, že je Merak obklopena prachovým diskem.

Phekda ( Gama Velké medvědice ) na nás svítí jako hvězda 2,4. magnitudy. Je taktéž bílou stálicí spektrálního zařazení A0, ve vzdálenosti okolo 83 světelných let. Má asi třikrát větší průměr než naše Slunce a zhruba 2,6 násobek jeho hmotnosti. Hvězda je obklopena diskem plynu.

Megrez ( Delta Velké medvědice ) je s hodnotou 3,3. magnitudy nejslabší ze sedmi hvězd, jež tvoří obrazec Velkého vozu. Taktéž jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti okolo 80 světelných roků. Megrez má zhruba dvakrát větší průměr než Slunce. Hvězda je obklopena prachovým diskem.

Velký vůz. Číslice označují pořadí jasnosti jednotlivých hvězd. Nejjasnější hvězdou Velkého vozu je Alioth, naopak nejslabší je Megrez.

Foto: Autor

Na slavném obrazu Hvězdnatá noc nad Rhonou od Vincenta van Gogha je viditelný obrazec Velkého vozu.

Velký vůz najdeme i na vlajce státu Aljaška.

Převzato z: cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Alaska.svg

Přibližné vzdálenosti nejjasnějších hvězd souhvězdí.

Čtveřice hvězd Dubhe, Merak, Phekda a Megrez vytváří na obloze asterismus známý jako "katafalk". Katafalk je vyvýšené pietní místo pro vystavení rakve se zesnulou osobou.

Až na některé výjimky jsou souhvězdí tvořená náhodně rozloženými hvězdami, které se nachází od nás v různých vzdálenostech, mají rozdílné parametry a spolu pramálo společného. Jednou z výjimek je právě Velký vůz. Kromě první hvězdy v oji - Benetnash ( Éta Velké medvědice ) a poslední hvězdy na korbě Velkého vozu - Dubhe ( Alfa Velké medvědice ), je pět zbylých hvězd součástí takzvané pohybové skupiny Velké medvědice, známé též jako"Medvědí proud", či Collinder 285. Jde o jádro již značně rozptýlené otevřené hvězdokupy, jež vznikla před několika stovkami milionů roků. Hvězdy Mizar, Alioth, Megrez, Phekda a Merak se pohybují stejným směrem, zhruba stejnou rychlostí, mají podobné spektrum ( všechny patří do spektrální třídy A ), podobnou jasnost, stáří i téměř shodnou vzdálenost od Země. Součástí hvězdokupy je i několik slabších hvězd v souhvězdí, například 78 Velké medvědice ( 4,9. magnitudy, spektrum F2 ) a 37 Velké Medvědice ( 5,2. magnitudy, spektrum F1 ). 78 Velké medvědice leží asi 1 stupeň severovýchodně od nejjasnější hvězdy souhvězdí-Alioth ( Epsilon Velké medvědice ). 37 Velké medvědice najdeme necelé 4 stupně severozápadně od hvězdy Merak ( Beta Velké medvědice ). Některé členy Medvědího proudu dokonce najdeme v okolních souhvězdích. Patří k nim i jasná Gemma ( Alfa Severní koruny ) a 21 Malého Lva ( 4,5. magnitudy, spektrum A7, zhruba 90 světelných roků od Země ). Jádro Medvědího proudu od nás dělí pouhých 80 světelných roků, jde tak o Zemi nejbližší otevřenou hvězdokupu. Členové skupiny se pohybují na obloze východním směrem, ročně urazí 0,11 úhlové vteřiny a v současné době se k nám přibližují rychlostí 10 kilometrů za sekundu. Hvězdokupa zabírá prostor o velikosti nejméně 30 krát 18 světelných roků. Díky své blízkosti tak obsáhne velkou část oblohy. Zdá se, že bývalí členové tohoto sdružení jsou dokonce rozesety po celé obloze. Nemalý počet hvězd na obloze totiž vykazuje shodný pohyb. Z těch jasnějších jmenujme alespoň Ras Alhaque ( Alfa Hadonoše ), Zosma ( Delta Lva ) a Menkalinan ( Beta Vozky ). Pravděpodobně jde o poztrácené členy hvězdokupy. Při svém vzniku hvězdokupa hostila nejméně stovku stálic, dnes z ní už zbylo jen torzo. Někteří členové se již stačili vzdálit od jejího středu na více než 100 světelných roků.

V červeném obdélníku je vyznačeno jádro nejbližší otevřené hvězdokupy-Collinder 285.

Foto: Autor

Šipky vyznačují směr pohybu hvězd Velkého vozu.

Převzato z: cseligman.com/text/sky/starmotions.htm

Mapka pro vyhledání slabších členů otevřené hvězdokupy Collinder 285 - hvězdy 78 Velké medvědice ( vlevo ) a 37 Velké medvědice ( vpravo ). Obě hvězdy jsou viditelné i prostýma očima, dosahují 5. hvězdné velikosti.

V následující tabulce jsou základní údaje nejvýraznějších členů jádra otevřené hvězdokupy Collinder 285:

Označení Souhvězdí HD Katalog HIP Katalog Magnituda. Vzdálenost sv. roky Spektrální třída Jméno hvězdy
ε UMa Ursa Major 112185 62956 1.76 81 A0p Alioth
ζ UMa A Ursa Major 116656 65378 2.23 78 A2V Mizar, Mizat, Mirza, Mitsar, Vasistha
β UMa Ursa Major 95418 53910 2.34 79 A1V Merak, Mirak
γ UMa Ursa Major 103287 58001 2.41 84 A0V SB Phad, Phecda, Phegda, Phekha, Phacd
δ UMa Ursa Major 106591 59774 3.32 81 A3V Megrez, Kaffa
ζ UMa B Ursa Major 116657   3.95     Mizar, Mizat, Mirza, Mitsar, Vasistha
80 UMa Ursa Major 116842 65477 3.99 81 A5V SB Alcor, Saidak, Suha, Arundhati
78 UMa Ursa Major 113139 63503 4.93 81 F2V  
37 UMa Ursa Major 91480 51814 5.16 86 F1V  

Převzato z: en.wikipedia.org/wiki/Ursa_Major_Moving_Group

V následující tabulce jsou základní údaje vzdálenějších, pravděpodobných členů proudu Velké medvědice jasnějších 6. magnitudy:

Jméno Souhvězdí B F HD HIP vis. 
mag.
Vzdálenost ( světelné roky ) Sp.třída Poznámky
β Aur Vozka β 34 40183 28360 1.90 82 A2V Menkalinan, Menkalina
α CrB Severní koruna α 5 139006 76267 2.22 75 A0V Alphecca, Alphacca, Alphekka, Gemma, Gnosia, Gnosia Stella Coronae, Asteroth, Astarot
δ Aqr Vodnář δ 76 216627 113136 3.27 159 A3V Skat, Scheat, Seat, opletu
ζ Leo Lev ζ 36 89025 50335 3.43 274 F0III Adhafera, Aldhafera, Aldhafara
γ Lep Zajíc γ 13 38393 27072 3.59 29 F7V  
β Ser Had β 28 141003 77233 3.65 155 A3V Chow
ζ Boo Pastýř ζ 30 129246 71795 3.78 175 A3IVn  
χ 1 Ori Orion χ 1 54 39587 27913 4.39 28 G0V  
ζ Boo B Pastýř ζ 30 129247   4.43 175 A2III  
21 LMI Malý lev   21 87696 49593 4.49 91 A7V  
χ Cet Velryba χ 53 11171 8497 4.66 77 F3III  
γ Mic Mikroskop γ 39 199951 103738 4.67 230 G8III  
ζ Crt Pohár ζ 27 102070 57283 4.71 350 G8III  
ζ Tra Jižní Trojúhelník ζ 31 147584 80686 4.90 39 F9V  
16 Lyr Lyra   16 177196 93408 5.00 122 A7V  
66 Tau Býk r 66 27820 20522 5.10 396 A3V  
59 Dra Drak   59 180777 94083 5.11 89 A9V  
89 Psc Ryby F 89 7804 6061 5.13 245 A3V  
HD 75605 Kompas     75605 43352 5.19 223 G8III  
18 Boo Pastýř   18 125451 69989 5.41 85 F5IV  
HD 109799 Hydra     109799 61621 5.41 113 F0V  
π 1 UMa Velká medvědice π 1 3 72905 42438 5.63 47 G1.5Vb Muscida
HD 220096 Sochař     220096 115312 5.65 329 G5IV  
29 Com Vlasy Bereniky   29 111397 62541 5.71 402 A1V  
HD 18778 Kefeus     18778 14844 5.92 202 A7III-IV  
HD 165185 Střelec     165185 88694 5.94 57 G3V Gliese 702.1

Převzato z: en.wikipedia.org/wiki/Ursa_Major_Moving_Group

Velký vůz může být také dobrou pomůckou pro odhad úhlových vzdáleností na obloze.

Velký vůz je však jen zadní částí Velké medvědice. Její přední část tvoří již slabší hvězdy, které ale také stojí za pozornost.

V západní části souhvězdí, v blízkosti hranice s Žirafou a Rysem najdeme hvězdu s označením Omikron Velké medvědice, známá je i pod jménem Muscida. Leží v hlavě Velké medvědice. Patří k proměnným hvězdám-jasnost mění jen v rozmezí několika desetin hvězdné třídy okolo hodnoty 3,4. magnitudy, s periodou asi 1 rok. Jde o žlutého obra spektrálního zařazení G4, ve vzdálenosti zhruba 180 světelných roků. Má přibližně 14 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 5200 Kelvinů. Má hvězdného průvodce, červeného trpaslíka na vzdálené orbitě. U Muscidy byla také objevena planeta o minimální hmotnosti 4,1 hmoty Jupiteru, s oběžnou dobou okolo 1630 dní.

Mezi Muscidou a Dubhe leží stálice s označením 23 Velké medvědice. Dosahuje 3,7. magnitudy a jde o žlutobílou hvězdu spektrálního zařazení F0. Od Země ji dělí zhruba 78 světelných roků. Má přibližně 2,9 krát větší průměr než Slunce.

Ypsilon Velké medvědice tvoří s hvězdami Merak a Dubhe téměř rovnoramenný trojúhelník. Dosahuje 3,8. magnitudy a jde také o žlutobílou stálici spektrálního zařazení F0. Nachází se ve vzdálenosti okolo 115 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 3,5 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 7100 Kelvinů. Vysoká prostorová rychlost hvězdy naznačuje, že k nám přiletěla z jiné části Galaxie.

Součástí přední tlapy Velké medvědice je také Théta Velké medvědice. Dosahuje 3,2. magnitudy a je žlutobílou hvězdou spektrálního zařazení F6. Světelný paprsek k nám z této hvězdy letí asi 44 roků. Má přibližně 2,4 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6300 Kelvinů. Již prostýma očima můžete v její blízkosti ( asi 0,5 stupně severovýchodně ) spatřit slabší stálici 4,5. magnitudy s označením 26 Velké medvědice. Jde pouze o optického průvodce. Jedná se o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2. Leží několikanásobně dál od Země než Théta Velké medvědice, ve vzdálenosti zhruba 260 světelných roků.

Spodní části přední tlapy Velké medvědice dominuje dvojice zdánlivě blízkých stálic Jota a Kappa Velké medvědice, jež nesou pojmenování Talitha Borealis a Talitha Australis. Leží v blízkosti hranice s Rysem. Na obloze tyto dvě hvězdy od sebe dělí více než 1 stupeň.

Talitha Borealis ( již podle názvu je to ta severní z dvojice ) dosahuje 3,1. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A7. Nachází se ve vzdálenosti okolo 47 světelných roků a víme, že jde o vícenásobný hvězdný systém. Hlavní složka má průvodce s periodou oběhu 11 roků. Ve velké vzdálenosti obíhá další dvojice slabých hvězd - červených trpaslíků. Tyto dvě hvězdy obíhají okolo společného těžiště v periodě 39,7 let. Okolo hlavní složky systému oběhnou společně jednou za zhruba 818 let. Systém tedy můžeme popsat jako dvojitou dvojhvězdu.

Talitha Australis je o něco slabší-dosahuje 3,6. magnitudy a nachází se také mnohem dále od nás, pravděpodobně dál než 350 světelných roků. Tvoří ji dvojice bílých hvězd 4,2. a 4,4. magnitudy, které patří do spektrální třídy A. Obíhají okolo společného těžiště s periodou 35,6 roků, po dosti výstředné dráze.

Přestože se stále pohybujeme ve Velké medvědici, najdeme v její jihozápadní části, nedaleko hranice s Rysem, hvězdu s označením 41 Rysa. Číslování hvězd probíhalo dávno před zavedením pevných hranic souhvězdí a tak některé stálice změnily po jejich zavedení souhvězdí. A to je také případ 41 Rysa. Tato stálice leží nyní necelé 2 stupně od hranice se souhvězdím Rysa, asi 4,5 stupně jihovýchodně od hvězdy Talitha Australis ( Kappa Velké medvědice ). Na temné obloze ji můžete zahlédnout i prostýma očima, jelikož dosahuje 5,4. magnitudy. Je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0, ve vzdálenosti okolo 280 světelných roků. Odhadujeme, že má přibližně 11 krát větší průměr než Slunce. Hvězdu obíhá planeta o minimální hmotnosti 2,7 hmoty Jupiteru, v periodě 184 dnů.

V severozápadní části souhvězdí se nachází dvojice stálic 5. hvězdné velikosti s označením Sigma 1 a Sigma 2 Velké medvědice. Na obloze je dělí jen 1/3 stupně. Jde pouze o optickou dvojhvězdu. Jasnější z dvojice - Sigma 2 dosahuje 4,8. magnitudy a je nažloutlou hvězdou spektrálního zařazení F7, ve vzdálenosti okolo 66 světelných roků. Sigma 1 je pro změnu oranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K5, ve vzdálenosti zhruba 500 světelných roků. Dosahuje 5,2. magnitudy. Na temné obloze dvojici snadno rozlišíte i prostýma očima. V jejich blízkosti je ještě prostýma očima dobře patrná stálice s označením Ró Velké medvědice. Dosahuje 4,7. magnitudy a nachází se necelý stupeň severozápadně od Sigmy 2 Velké medvědice. Jde o červenou obří hvězdu spektrálního zařazení M3, ve vzdálenosti zhruba 315 světelných roků. Všechny tři hvězdy spolu vytváří na obloze pěkný malý trojúhelníček.

Mapka přední části Velké medvědice.

Přední část Velké Medvědice. V červeném kolečku je trojúhelník hvězd Sigma 1, Sigma 2 a Ró Velké medvědice.

Foto: Autor

Nyní si popíšeme nejjasnější hvězdy tvořící pravou zadní nohu Velké medvědice.

Stálici s označením Chí Velké Medvědice najdeme asi 6 stupňů jižně od hvězdy Phekda ( Gama Velké medvědice ). Dosahuje 3,7. magnitudy a jde o oranžovou hvězdu spektrálního zařazení K0. Od Země ji dělí přibližně 185 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 22 krát větší průměr než Slunce. Vyznačuje se velmi pomalou rotací.

Postupujeme od shora dolů zadní nohou Velké medvědice a dostáváme se ke hvězdě Psí Velké medvědice. Dosahuje 3,0. magnitudy a je taktéž oranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K1. Od nás ji dělí zhruba 145 světelných roků. Má zhruba 20 krát větší průměr než Slunce, povrchová teplota se pohybuje okolo 4500 Kelvinů. Její perioda rotace je také dosti dlouhá. Velmi podobné parametry mají hvězdy Chí a Psí Velké medvědice.

Podobně jako je přední tlapa Velké medvědice zakončená dvojicí jasnějších hvězd, končí i zadní tlapa dvojicí stálic 3. hvězdné velikosti. Obě leží v blízkosti hranice s Malým lvem. Na obloze od sebe tyto dvě hvězdy dělí necelé 2 stupně.

Severní z nich nese jméno Tania Borealis ( Lambda Velké medvědice ). Je tou slabší z dvojice. Dosahuje 3,5. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2. Nachází se zhruba 135 světelných roků od Země. Odhadujeme, že má asi 3 krát větší průměr než Slunce a zhruba 2,5 násobek jeho hmotnosti. Povrchová teplota se pohybuje okolo 8900 Kelvinů. Přebytek infračerveného záření nasvědčuje tomu, že je obklopena prachovým diskem.

Tania Australis ( Mí Velké medvědice ) je tou jižnější a jasnější z dvojice. Dosahuje 3,1. magnitudy a pro změnu jde o červeného obra spektrálního zařazení M0, ve vzdálenosti okolo 230 světelných roků. Hvězda má velmi zhruba 75 krát větší průměr než Slunce. Polopravidelně vykazuje drobné změny jasnosti. Její barevný odstín je možné zaznamenat i prostýma očima. Z rozboru spektra víme, že má poměrně blízkého hvězdného společníka s oběžnou dobou 230 dnů.

V nejjižnějším výběžku souhvězdí se ještě nachází dvojice poměrně jasných stálic. Jmenují se Alula Borealis a Alula Australis. Na obloze je od sebe dělí jen asi 1,5 stupně. Leží na konci levé zadní tlapy Velké medvědice.

Alula Borealis ( Ný Velké medvědice ) je tou severní a jasnější z dvojice. Dosahuje 3,5. magnitudy a jde o oranžového obra spektrálního zařazení K3, ve vzdálenosti okolo 400 světelných roků. Odhadujeme, že má 53 až 61 krát větší průměr než Slunce. Teplota na jejím povrchu se pohybuje okolo 4100 Kelvinů. Ve velké vzdálenosti okolo ní pravděpodobně krouží průvodce-žlutá trpasličí hvězda spektrálního zařazení G1.

Alula Australis ( Ksí Velké medvědice ) je úplně jiná. Dosahuje 3,8. magnitudy a můžeme ji přiřadit k poměrně blízkým hvězdám-od Země ji dělí jen asi 27 světelných roků. Jde však o vícenásobný hvězdný systém, skládající se minimálně z pěti složek. Systému dominují dvě žluté stálice, podobné Slunci, patřící do spektrální třídy G, které doplňují dvě malé trpasličí hvězdy. Jedna z těchto trpasličích hvězd obíhá hlavní složku v periodě 1,83 let, pravděpodobně jde o červeného trpaslíka. Druhá obíhá slabší z dvojice žlutých hvězd v periodě pouhých 4 dnů, mohlo by jít o červeného, případně hnědého trpaslíka. Součástí systému je ještě vzdálený hnědý trpaslík obíhající ve vzdálenosti několika tisíc astronomických jednotek, pak by šlo tedy o celkem pět hvězd. Hlavní složka má přibližně stejný průměr jako Slunce, její menší kolegyně dosahuje asi 0,8 průměru Slunce. Tato dvojice žlutých hvězd obíhá kolem společného těžiště po výstředné dráze s periodou 60 roků. Při pohledu prostýma očima však celý systém splývá v jeden bezbarvý světelný bod. Vícenásobný hvězdný systém Alula Australis vznikl pravděpodobně ještě dříve než naše Slunce, hrubé odhady mluví o 6 miliardách roků před současností.

Mapka oblasti zadních tlap Velké medvědice.

Zadní tlapy Velké medvědice.

Foto: Autor

Velký vůz bývá obvykle pro začínající pozorovatele na severní polokouli výchozím bodem pro vyhledání dalších souhvězdí.

Foto: Autor