Malý medvěd

Malý medvěd ( latinsky Ursae Minoris, zkratka UMi ) je souhvězdím, v němž se nachází severní nebeský pól. Ten leží v blízkosti jeho nejjasnější hvězdy-Polárky. Polárka byla zejména v dřívějších dobách velmi důležitým navigačním prostředkem. Malý medvěd je spíše znám jako Malý vůz, Polárka je první hvězdou v jeho oji. V rozložení hvězd je jistá podobnost s Velkým vozem ve Velké medvědici, Malý vůz je však mnohem méně nápadný a vůči Velkému vozu přetočený "koly vzhůru". Navíc obsahuje jen tři jasnější hvězdy. V Severní Americe je více znám jako Malá naběračka. Nezvykle dlouhé ocasy jak Malého medvěda, tak Velké medvědice vysvětluje stará řecká legenda-mají je dlouhé od toho, jak je Zeus vytáhl na nebe mezi souhvězdí. Malý medvěd s rozlohou 256 stupňů čtverečních zabírá až 56. místo mezi všemi 88 souhvězdími. Obsahuje asi 20 hvězd jasnějších 6. magnitudy, 3 hvězdy do 3. magnitudy, 11. hvězd do 5. magnitudy. Malý medvěd sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy a Cefea. Souhvězdí je u nás cirkumpolární, o půlnoci jej najdeme nejvýše nad obzorem v první polovině května.

Malý medvěd.

Foto: Autor

Nejvýznamnější a nejjasnější hvězdou souhvězdí je Polárka ( Alfa Malého medvěda ). Jakkoliv si spousta nezasvěcených lidí myslí, že Polárka je tou nejjasnější na obloze, ve skutečnosti jde pouze o stálici druhé hvězdné velikosti. Více než 45 hvězd na obloze je výraznějších než ona. Přesto Polárka hrála a stále hraje u nás pozemšťanů významnou roli, spolehlivě totiž určuje směr k severu. Proto je také známa pod názvem Severka. Od severního nebeského pólu ji dnes dělí pouze 0,7 stupně. Poloha severního nebeského pólu mezi hvězdami se mění vlivem precesního pohybu zemské osy. Nejblíže k pólu bude polárka okolo roku 2100 ( 27,5 úhlové minuty ), po tomto datu se od něj zase začne pozvolna vzdalovat. Spolehlivým ukazatelem severního směru bude však ještě spoustu příštích století. Za asi 13 000 let se stane noblesní Polárkou hvězda Vega ze souhvězdí Lyry, za 26 000 roků bude severní nebeský pól opět zpátky u Alfy Malého medvěda. V blízkosti jižního nebeského pólu žádná takto výrazná hvězda v současnosti není. A co je samotná Polárka ve skutečnosti zač? Jde o obří nažloutlou hvězdu spektrálního zařazení F7, ve vzdálenosti asi 330 světelných roků od Země. Dlouho byla známá jako pulzující proměnná hvězda ( Cefeida ) s periodou 3,97 dne. Do roku 1963 byl celkový rozkmit pulsací větší než 0,1. magnitudy, poté však nastal velký pokles a od té doby nepřekračovaly změny jasnosti 0,05. magnitudy. V první dekádě 21. století amplituda světelných změn pozvolna narůstá. Takto drobné variace jasnosti odhalí až velmi přesné měřící přístroje. Polárka neputuje vesmírným prostorem osamoceně, doprovod ji dělá hned dvojice mnohem slabších a menších stálic. Bližší průvodce obíhá okolo Polárky v periodě 30 roků, druhý již po mnohem vzdálenější orbitě. Oba patří do spektrální třídy F. Součástí systému jsou možná ještě další dvě slabé hvězdy.

Poloha severního nebeského pólu v blízkosti Polárky.

Převzato z: www.glyphweb.com/.../northerncelestialpole.html

Vše se točí okolo bodu v těsné blízkosti hvězdy Polárka. Snímek s dlouhou expozicí z pevného stativu namířený do oblasti severního nebeského pólu.

Foto: Autor

Jen o chlup slabší než Polárka je stálice s názvem Kochab ( Beta Malého medvěda ). Dosahuje 2,1. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K4, ve vzdálenosti okolo 130 světelných roků od Země. Oranžový odstín hvězdy je patrný již při pozorování prostýma očima. Povrchová teplota se pohybuje okolo 4000 Kelvinů. Průměr obří stálice odhadujeme na 42 násobek průměru našeho Slunce.

Třetí nejjasnější stálice souhvězdí nese jméno Pherkad ( Gama Malého medvěda ). Ta je pro změnu bílou obří hvězdou spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti asi 485 světelných roků od nás. Na pozemské obloze dosahuje 3,0. magnitudy. Patří k pulzujícím proměnným hvězdám typu Delta Scuti. Dochází u ní k drobným světelným změnám ( 0,05. magnitudy ) v periodě 3,43 hodiny. Kolísání jasnosti odhalí až citlivé měřící přístroje. Odhadujeme, že má asi 15 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 8300 Kelvinů. V blízkosti ( 17 úhlových minut západně ) Pherkadu je prostýma očima viditelná stálice 5. hvězdné velikosti, s označením 11 Malého medvěda. Jde pouze o optického společníka, který se nachází blíže od nás ( ve vzdálenosti okolo 400 světelných roků ) a do blízkosti Pherkadu se jen náhodně promítá. Je oranžovou obří hvězdou spektrálního zařazení K4. Tato optická dvojhvězda je také známá pod názvy Pherkad Major a Pherkad Minor.

Kochab ( nahoře ) a optická dvojice Pherkad Major a Pherkad Minor ( dole ). Tyto jasné hvězdy kroužící kolem nedalekého nebeského pólu nazývali starověcí námořníci "strážci pólu".

Foto: Autor

Epsilon Malého medvěda dosahuje 4,2. magnitudy. Je žlutou obří hvězdou spektrálního zařazení G5, ve vzdálenosti okolo 300 světelných roků. Jde o tříhvězdný systém. Hlavní složka je zákrytovou dvojhvězdou s periodou 39,5 dne. Během zákrytů nepatrně poklesne jasnost o asi 4 setiny magnitudy. To zaznamenají až citlivé měřící přístroje. Ve velké vzdálenosti od této zákrytové dvojhvězdy obíhá oranžová trpasličí hvězda.

Yildun ( Delta Malého medvěda ) dosahuje 4,4. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A1, vzdálenou od nás asi 170 světelných roků. Má přibližně 2,8 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 9000 Kelvinů. Asi 23 úhlových minut od této hvězdy můžete na hodně tmavé obloze spatřit slabou stálici 5,8. magnitudy, s označením 24 Malého medvěda. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A2, ve vzdálenosti okolo 155 světelných roků. Jde tedy pouze o optického společníka.

Součástí asterismu Malý vůz je i Dzéta Malého medvěda. Dosahuje 4,3. magnitudy a jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti zhruba 370 světelných roků. Odhadujeme, že má asi 6 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 8700 Kelvinů. Asi ¾ stupně jihozápadně od ní si můžete již prostýma očima všimnout nenápadné stálice 5. hvězdné velikosti. Nese označení Théta Malého medvěda. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K5, ve značně nejisté vzdálenosti zhruba 850 světelných roků od nás.

Éta Malého medvěda je nejslabší ze sedmi hvězd tvořících obrazec Malého vozu. Dosahuje 5,0. magnitudy. Jde o žlutobílou stálici spektrálního zařazení F5. Od nás ji dělí přibližně 100 světelných roků. Má zhruba 2 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 6400 Kelvinů. Méně než 0,5 stupně západně má také pouze optického společníka 5,5. magnitudy, s označením 19 Malého medvěda. Ten je modrobílou hvězdou spektrálního zařazení B8, ve vzdálenosti zhruba 600 až 650 světelných roků. Na tmavé obloze je viditelná i prostýma očima.

Stálici s označením 5 Malého medvěda najdeme zhruba 2 stupně od hvězdy Kochab ( Beta Malého medvěda ). Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K4, ve vzdálenosti zhruba 360 světelných roků od nás.

4,8. magnitudy dosahuje stálice s označením 4 Malého medvěda. Jde o oranžovou obří hvězdu spektrálního zařazení K3, ve vzdálenosti zhruba 450 světelných roků.

Malý vůz. Čtyři z jeho sedmi hvězd mají optické společníky jasnější 6. hvězdné velikosti ( v modrém kroužku ), které můžete na temné obloze spatřit i prostýma očima.

Foto: Autor

V jižní části souhvězdí, v blízkosti hranice s Drakem, leží proměnná hvězda RR Malého medvěda. Jde o červenou obří hvězdu patřící do spektrální třídy M, která polopravidelně mění jasnost mezi 4,5. a 4,7. magnitudy, v periodě 43,3 dne. Tuto světelnou změnu může zkušený pozorovatel zaznamenat i při pozorování prostýma očima. Od nás proměnnou dělí asi 460 světelných roků. Domníváme se, že má více než 125 krát větší průměr než Slunce. Z rozboru spektra víme, že jde o dvojhvězdu s oběžnou dobou 749 dnů.

RR Malého medvěda je červenou obří hvězdou ( umělecká představa ).

Převzato z: throughmyspecs.co.uk/2012/06/04/stars/

Mapka pro vyhledání proměnné hvězdy RR Malého medvěda.

Proměnná hvězda RR Malého medvěda.

Foto: Autor