Rys

Rys ( latinsky Lynx, zkratka Lyn ) je poměrně chudou částí oblohy. Rozprostírá se mezi Velkou medvědicí, Vozkou a Blíženci. Souhvězdí zavedl v 17. století polský astronom J. Havelius. Tento hvězdář údajně napočítal v souhvězdí 19 slabých hvězd a říkal, že kdo je chce všechny vidět, musí mít oči jako rys. Tuto šelmu si však ve hvězdném obrazci představíte jen s notnou dávkou fantazie. S výjimkou Alfy Rysa, jsou všechny ostatní hvězdy v souhvězdí označeny Flamsteedovými čísly. Tato čísla použil ve svém seznamu hvězd Historia Coelestis Britannica královský astronom John Flamsteed. Písmeny řecké abecedy jsou označeny jen jasnější hvězdy, ostatní jsou číslovány zprava doleva. Kromě své jižní části je pro nás Rys cirkumpolárním souhvězdím. Jeho střed vrcholí o půlnoci v polovině ledna. S rozlohou 545 stupňů čtverečních zaujímá 28. místo v pořadí velikosti. Hraničí se souhvězdím Velké medvědice, Žirafy, Vozky, Blíženců, Raka, Lva a Malého lva. Rys obsahuje jen 3 hvězdy jasnější 4. magnitudy a celkem jen 13 hvězd jasnějších 5. magnitudy.

Alfa Rysa je s hodnotou 3,1. magnitudy nejjasnější stálicí souhvězdí. Nachází se v jihovýchodním rohu souhvězdí. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K7, ve vzdálenosti přibližně 200 světelných roků. Alfa Rysa je jedinou hvězdou v souhvězdí, která nese řecké písmeno. Povrchová teplota hvězdy dosahuje přibližně 3900 Kelvinů. Má zhruba 55 krát větší průměr než naše Slunce.

Hvězda s označením 38 Rysa dosahuje 3,8. magnitudy. Je druhou nejjasnější v souhvězdí. Leží 2,5 stupně severně od Alfy Rysa. Jde o vícenásobný hvězdný systém. Hlavní složka je bílou stálicí spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti asi 125 světelných roků. O dvě hvězdné třídy slabší průvodce patří také do spektrální třídy A a sám se skládá ze dvou složek. Blízkého hvězdného průvodce by mohla mít i hlavní složka systému. Pak by šlo nejméně o čtyřhvězdu.

Třetí nejjasnější světelný bod v souhvězdí Rysa má překvapivé označení 10 Velké medvědice. Jde o dědictví z časů, kdy ještě nebyly stanoveny žádné pevné hranice souhvězdí. Přesné hranice vymezila až Mezinárodní astronomická unie v roce 1930. Několik hvězd tak změnilo po zavedení pevných hranic své souhvězdí. A to je právě případ stálice 10 Velké medvědice. Nutno však podotknout, že Velká medvědice nezůstala Rysu nic dlužna a na oplátku si přivlastnila hvězdu s označením 41 Rysa. 10 Velké medvědice je stálicí 4. hvězdné velikosti ( 4,0. magnitudy ). Je spektrálního zařazení F5, má tedy nažloutlou barvu a od nás ji dělí asi 52 světelných roků. Jde však o dvojhvězdný systém. Průvodcem je žlutá trpasličí hvězda podobná našemu Slunci, s jasností 6,2. magnitudy, spektrálního zařazení G5. Průměrná vzdálenost mezi hvězdami činí asi 10,5 astronomické jednotky a kolem společného těžiště obíhají po mírně výstředné dráze s periodou necelých 22 let. 10 Velké medvědice se nachází v jihovýchodní části souhvězdí, přes 3 stupně západně od hranice s Velkou medvědicí.

Stálici s katalogovým označením HIP 44700 najdete také v jihovýchodní části souhvězdí, 3 stupně severozápadně od výše zmíněné 38 Rysa. Dosahuje 4,6. magnitudy. Jde o žlutou veleobří hvězdu spektrálního zařazení G5. Klademe ji do vzdálenosti okolo 800 světelných roků.

V jihovýchodním výběžku souhvězdí je jen jedna stálice jasnější 5. magnitudy. Nese katalogové označení HIP 47029. Dosahuje 4,8. magnitudy. Je oranžovým obrem spektrálního zařazení K0, ve vzdálenosti okolo 215 světelných roků.

Postupujeme souhvězdím Rysa od jihovýchodu na severozápad a dostáváme se ke stálici s označením 31 Rysa. Ta se ještě nachází v jižní polovině souhvězdí. Dosahuje 4,2. magnitudy. Jde o oranžového obra spektrálního zařazení K5. Svítí na nás ze vzdálenosti okolo 380 světelných roků. Velikost hvězdy příliš dobře neznáme - odhadujeme, že má 59 až 75 krát větší průměr než Slunce.

21 Rysa dosahuje 4,6. magnitudy. Je bílou hvězdou spektrálního zařazení A1, ve vzdálenosti okolo 275 světelných roků. Najdete ji ve střední části souhvězdí. Odhadujeme, že má 2,5 až 3 krát větší průměr než Slunce. Povrchová teplota se pohybuje okolo 9500 Kelvinů.

V západní části souhvězdí, v těsné blízkosti hranice s Vozkou, najdete stálici s označením 16 Rysa. Dosahuje 4,9. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2. Nachází se ve vzdálenosti okolo 240 světelných roků. Mohla by mít přibližně 2 krát větší průměr než Slunce.

27 Rysa dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A2. Od Země ji dělí zhruba 250 světelných roků.

Dostáváme se do blízkosti severní hranice souhvězdí, kde lze také najít hrstku hvězd jasnějších 5. magnitudy. Mezi ně patří i světelný bod s označením 24 Rysa. Dosahuje 4,9. magnitudy. Jde o bílou hvězdu spektrálního zařazení A3, ve vzdálenosti okolo 265 světelných let.

Nejjasnější stálicí v severní části souhvězdí je 15 Rysa. Dosahuje 4,3. magnitudy. Jde o žlutou obří hvězdu spektrálního zařazení G5. Klademe ji do vzdálenosti okolo 180 světelných roků. Má přibližně 8 krát větší průměr než Slunce. Okolo společného těžiště obíhá s asi 1,5 hvězdné třídy slabším průvodcem, po výrazně excentrické dráze v periodě okolo 190 roků.

12 Rysa leží necelé 2 stupně severozápadně od výše zmíněné 15 Rysa. Dosahuje 4,8. magnitudy. Jde o vícenásobný hvězdný systém skládající se ze tří bílých hvězd. Nachází se ve vzdálenosti okolo 215 světelných roků. Složky 5,4. a 6,0. magnitudy obíhají okolo společného těžiště v periodě v řádu stovek let. Vzdálenější třetí složka 7. hvězdné velikosti obíhá kolem nich v periodě v řádu tisíců let. Při pohledu prostýma očima se ovšem 12 Rysa jeví pouze jako jeden slabý světelný bod.

Hvězdu s označením 2 Rysa najdete v těsné blízkosti hranice s Žirafou, asi 5 stupňů západně od nejjasnější hvězdy v této oblasti -15 Rysa. Mezi pozorovateli proměnných hvězd je známá pod označením UZ Rysa. Jde o zákrytovou proměnnou s oběžnou dobou 2,245 let a navíc pulsující hvězdu. Jasnost kolísá mezi 4,4. a 4,7. magnitudy. To je změna, kterou může zkušený pozorovatel zaznamenat i při pohledu prostýma očima. Hlavní složka je bílou hvězdou spektrálního zařazení A2. Její průměr je více než 2 krát větší než průměr Slunce. Od nás ji dělí asi 155 světelných roků.

V severním výběžku souhvězdí najdete také zákrytovou proměnnou hvězdu s označením RR Rysa. Leží necelých 5 stupňů jihozápadně od 15 Rysa. V pravidelné periodě 9,95 dne mění jasnost mezi 5,5. a 6,0. magnitudy, což je změna, kterou můžete na temné obloze zaznamenat i při pozorování prostýma očima. Těsný dvojhvězdný systém od nás dělí asi 245 světelných roků. Primární složka spektrální třídy A má přibližně 2,5 krát větší průměr než naše Slunce, průvodce spektrální třídy F dosahuje asi 1,5 násobku slunečního průměru a hmotnosti činí asi 1,9 a 1,5 hmoty Slunce. Vzdálenost mezi složkami činí jen přibližně 0,14 astronomické jednotky. K systému ještě patří třetí hvězda, která těsnou dvojici obíhá na vzdálené orbitě.